Biomasa jsou materiály rostlinného a živočišného původu vhodné pro průmyslové a energetické využití. Z hlediska produkce energie je velmi důležitá zejména rostlinná biomasa – fytomasa, t. j. vše, co roste na poli či v lese – chemicky konzervovaná sluneční energie.
Biomasa pro energetické účely vzniká hlavně jako odpad při průmyslové, stavební, lesnické, zemědělské a živočišné výrobě a také jako bytový komunální odpad. Dřevní odpad a palivové dřevo se mohou využívat přímo v kotlích na ohřev teplonosné látky topného systému a ohřev TUV nebo pro výrobu páry. Dřevní odpad lze lisovat a brikety. V zemědělské a živočišné výrobě vzniká velké množství odpadu jako např. sláma. Biomasu lze využít nejen na výrobu tepla, ale i po zplyňování a spálení plynu v kogeneračních jednotkách na výrobu elektrické energie. Kapalné a plynné formy biomasy (ethanol, methanol, dřevoplyn, bioplyn) lze použít také k pohonu motorových vozidel. Její využití snižuje závislost zemí od primárních zdrojů dovážených ze zahraničí, snižuje zatížení životního prostředí, přispívá ke snižování produkce CO2 snižuje emise ze spalování fosilních paliv, umožňuje lépe zhodnocovat domácí suroviny a pod. Velkou výhodou biomasy je, že se každoročně obnovuje a při cílevědomém pěstování může představovat téměř nevyčerpatelný zdroj surovin a energie.
Všechny fosilní paliva, které dnes spotřebováváme (uhlí, ropa, zemní plyn), jsou v podstatě pradávnou biomasou, která se působením tlaku, teploty a chemických reakcí změnila na tyto koncentrované zdroje energie. Proces však trvá miliony let, proto tato paliva pokládáme za neobnovitelné. Fosilní paliva ovlivňují životní prostředí tím, že při jejich spálení do atmosféry dostávají látky, které byly miliony let „zakonzervované“ pod zemským povrchem. Na rozdíl od nich je spalování čerstvé biomasy z hlediska emisí skleníkových plynů neutrální. Při spalování biomasy se kyslík ze vzduchu spojuje s uhlíkem v rostlině a vznikají oxid uhličitý a voda, přičemž oxid uhličitý je vstupní látkou pro novou biomasu.
Vzhledem k různé formy biomasy je různá i energie, kterou obsahuje. Energetický obsah suchých rostlin (obsah vlhkosti 15 až 20%) se pohybuje kolem 14 MJ.kg-1. Zcela suchou biomasu proto lze z pohledu energetického obsahu porovnat s uhlím, které má výhřevnost 10 až 20 MJ. kg-1 při hnědém uhlí a kolem 30 MJ.kg-1 při černém uhlí. V době sklizně však biomasa obsahuje značné množství vody, které se pohybuje od 8 do 20% při slámě, po 30 až 60% při čerstvém dřevě, zatímco u uhlí je to cca 2 až 12%. Chemické složení biomasy však z ní činí podstatně ekologičtější palivo, jako je uhlí. Biomasa má oproti uhlím nižší obsah síry. Obsah popela při spálení je také nižší než v případě uhlí, navíc tento popel neobsahuje toxické kovy.